Jdi na obsah Jdi na menu
 


Monitoring parazitóz spárkaté zvěře

9. 12. 2014

Monitoring parazitóz spárkaté zvěře

MVDr. Tomáš Krůta


Snahou Státní veterinární správy není vést s autorem polemiku na dané téma prostřednictvím časopisu Myslivost. Článek však obsahuje některé nepřesné informace, které je potřeba uvést na pravou míru. Věříme, že autor má opravdový zájem o problematiku parazitárního vyšetření spárkaté zvěře a proto případná spolupráce s pracovníky Státní veterinární správy, zodpovědnými za přípravu a průběh monitoringu bude vítána. 
 
Nejdříve by stálo za zmínku poohlédnutí do minulosti a připomenutí okolností, které tomuto celostátnímu monitoringu předcházely. Česká republika je jedinou zemí v celé EU, která provádí léčení volně žijící zvěře. Kromě skutečnosti, že se jedná o historickou záležitost, můžeme naše počínání podložit pouze vyšetřeními vzorků některých mysliveckých sdružení, která si vzorky pro parazitologická vyšetření odebírají samy a na své náklady si je nechávají vyšetřit, těch však bohužel je velice málo.
Jednou z možných cest řešení vzniklého problému byla změna zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, kde by bylo léčení volně žijící zvěře zakázáno. Státní veterinární správa by rozhodně tento krok obhájila a sklidila by za něj přibližně stejnou kritiku, jako za monitoring. Odpůrců léčení je přibližně tolik jako jeho zastánců. Bez jakýchkoliv podkladů v podobě výsledků vyšetření by bylo rozhodnutí o léčení či neléčení nezodpovědné a proto Státní veterinární správa přistoupila k plošnému parazitologickému vyšetření volně žijící zvěře. Zde by bylo vhodné a slušné se zmínit o tom, že za odevzdání vzorků je vypláceno vzorkovné a parazitologické vyšetření, je uživateli honitby hrazeno ze státního rozpočtu.
Jistě, že vyšetření vztažená na katastrální území má spoustu nevýhod, které v článku byly zmíněny. Vztažení na plochu honebních pozemků by problém nevyřešilo. V článku jsou některé nepřesnosti, které plynou z neinformovanosti autora. Počátkem října vyšla ve Věstníku MZE „Úprava Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2014“, kde jsou změněny požadavky na odběr vzorků a to následovně:
Uživatel honitby případně jiná jím pověřená osoba, zajistí odběr vzorku. Vzorky jsou odebírány pouze od ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře (vyjma prasat divokých), kdy se odebere vzorek trusu z konečníku (30 – 50g). V honitbě budou odebrány vzorky tak, aby jeden vzorek byl odebrán z jednoho katastrálního území. Pokud je jedno katastrální území součástí dvou, případně více sousedících honiteb, vzorek bude odebrán každým uživatelem honitby.
Je škoda, že se autor zaměřil pouze na kritiku, možná by bylo užitečné v článku též napsat několik nápadů jak vyšetření provést ke spokojenosti všech zúčastněných.
Celá tato akce měla být pomocí nejen myslivcům, ale hlavně naší spárkaté zvěři. Bohužel je mnohými chápána jako akce nesmyslná, špatně prováděná a hlavně jako akce namířená proti myslivecké veřejnosti.